Strom - ovzduší

Strom

"Poučení z veder: Stromy jsou nejlepší klimatizace. Beton zlo", Martin Fendrych, Aktuálně.cz, 29. 07. 2015, :: Celý článek zde

Je největší živý organismus na zemi. Největší změřená výška stromu (Kalifornie, USA) je 135 m. Průměrný věk bříz, topolů, vrb a olší je sto let. Buky a smrky žijí 300 let. Z našich stromů se nejvyšší ho věku dožívají lípy a duby. V Německu roste nejstarší dub u Bocholtu v Severním Porýní a má 1300 let. Nejstarší evropské stromy jsou tisy. Ve Fortingallu ve Skotsku mají tis, který je stár téměř 3000 let. Je to zřejmě nejstarší evropský strom. Nejstarší stromy planety rostou USA (borovice osinatá). Zde byl měřením prokázán nejvyšší věk 4700 let.

Staré stromy mají velký význam nejen pro ekologii, ale i pro krajinu, mají i sociální roli - lidé rádi sedají pod stromy. Mají i ekonomický potenciál. Jedním z nejvíce navštěvovaných přírodních útvarů Českého ráje je Semtínská lípa u Sobotky (vysazena roku 1720). V roce 2000 poškozena vichřicí a nyní již roste její náhrada.

O významu mrtvých stromů pro přírodu: http://www.pumila.cz/clen/vystupy/horak/proc.pdf

 

Koruna stromu je malý technický zázrak, který ukazuje jak s minimem materiálu vytvořit neobyčejně odolnou konstrukci. Plocha listů, které likvidují škodlivé látky z ovzduší dosahuje u středně velkého stromu až několika set čtverečních metrů. Můžeme říci, že zejména v průmyslových oblastech je starý strom nejlevnějším ochráncem našeho zdraví (při likvidaci mikroskopického prachu s karcinogeny je strom technicky nenahraditelný). Přesto je cena stromu v naší zemi směšně nízká a zejména ve městech dochází často k masivnímu kácení vzrostlých stromů zcela bez náhradní výsadby! Při projektech tzv. "revitalizace" zeleně není cena likvidované zeleně zohledněna. A každý asi chápe, že vykácení několika zdravých stromů s korunou o stovkách metrů výměry zelené plochy, nenahradí sazenice stromů s plochou listů o rozměru několika čtverečních metrů, které navíc do roka zajdou na sucho nebo je zlikvidují vandalové.

 

o kolik místa přišla příroda

Ekologický význam zeleně

  • Stromy mají funkci ekologickou.
  • Zeleň vytváří vhodné mikroklima pro hry dětí a rekreaci dospělých.
  • Zeleň plní izolační a ochranou funkci.
Městská zeleň pohltí až čtvrtinu nebezpečného prachu Celý článek zde
Kde se dýchá nejlépe Celý článek zde

Vlhkost

Měření prokázalo, že v parcích je ve dne o 10% vyšší vlhkost vzduchu, než uvnitř města. Večer se rozdíly ještě zvýší. Strom s objemem koruny 2200m2 vypaří denně 500 litrů vody. Městský vzduch je obecně o 30% sušší než vzduch na vesnicích.

Parno

Asfaltová vozovka či plechová střecha se mohou za slunečného dne rozehřát na teploty kolem 65 °C (tyto materiály mají vyšší tepelnou vodivost než povrch listů - plochy během noci mnohem pomaleji chladnou), přičemž povrch listů dosahuje pouze teploty kolem 25 °C. I stromy s poměrně řídkou korunou zachycují 60-80% slunečního záření.

Prašnost

Stromy také výrazně snižují prašnost. Strom s korunou o objemu 1000m2 naváže ročně 2500 kilogramů prachu. Jeden hektar bukového porostu zlikviduje ročně více než 50 tun prachu.

Kyslík

Stromy uvolňují do atmosféry kyslík. Jediný vzrostlý dub pokryje denní spotřebu kyslíku více než 50 lidí, což je asi 7000 litrů O2.

Bakteriostatické a repelentní účinky

Dřeviny snižují množství patogenních bakterií o 10-20% ve srovnání s volným prostředím.

Hluková bariéra

Zeleň odděluje budovy od rušných provozů a zabraňuje nežádoucímu proudění vzduchu. Dřeviny s hustou korunou, jako javory, lípy, platany a buky, se při snižování hluku obzvláště osvědčily. Již asi 200 metrů široký porost snižuje dopravní hluk na snesitelný šum.


Zásahy do zeleně

Zeleň v parcích je mnohdy upravována. Tyto zásahy by měly být vedeny s co největší rozvahou, aby nedošlo k možnému zničení těžce nahraditelných hodnot.


Péče o stromy

"Korejci zachraňují stromy", Lidové Noviny, 13.9. 2006, str. 6 :: Celý článek zde
Týdeník Ostrava, "Korejci příkladně zachraňují vzrostlé stromy", 19.09. 2006 :: Korejci příkladně zachraňují vzrostlé stromy
Ach, ti věční ucpávači okapů! Ing. Eva Vodrážková, Dům a zahrada, březen 2009, str. 118 :: Celý článek zde

"Kdo nemiluje stromy, ať netvrdí, že miluje člověka."  John Ruskin


Plánování

Spolupráce radnice s občany DNES, 22.3. 2007, Lucie Kořístková, Praha Spolupráce radnice s občany
Spolupráce radnice s občany

 


Podívejte se na zfilmování slavné knihy.

Muž, který sázel stromy

(JEAN GIONO - L`HOMME QUI PLANTAIT DES ARBRES), světově proslavená kniha na videu a v češtině: http://www.youtube.com/watch?v=7StZTr7RLOQ